Jak jsem se chtěl aktivně zúčastnit politické obrody národa

Jednoho krásného dne k nám do agentury tanagra dokráčelo několik lidí, z nichž jeden každý byl morální i profesní autoritou, a v těchto slovech nehledejte mou obvyklou ironii… …nebo jen trochu. Sestavě vévodila má milovaná studentská vůdkyně (toto je prosím bez ironie). Byl tam aristokrat zvučného jména (ne, nebyl to Schwarzenberg), televizní producent, vědec, etc. (ale taky pár politických poletuch).

Ti všichni připravovali koncept nové politické strany. Dokonce už měli název, příhodně korespondující se snadno pochopitelným dvojpísmenným kódem této země. Měli za sebou asi čtyři prezentace reklamních agentur, kde jim všude naslibovali hory s horákama a doly s horníkama.

Na naléhání jednoho z členů tohoto putujícího politického grémia dorazili též k nám.  Kdo se zeptá kterého, je hupsem šupsem pasován na tupoleva roku. Jiní, menšinově zastoupení, byli toho názoru, že by si s námi samozvanci a zroskotanci neměli špinit ruce, neb je mnoho přívětivějších veřejných reklamních domů, s mnohem krásnějšími, ohebnějšími a lí(s/z)avějšími jedinci. V čemž se ukázalo, že měli pravdu…

Moje prezentace přílišně neukojila  libido. Měla v podstatě 5 bodů, na kterých bych trval tehdy, nyní i v budoucnu:

  1. Ostatní vám řekli, jak ochotně pro vás budou pracovat; my vám říkáme podmínky, za kterých jsme vůbec ochotni pro vás pracovat.
  2. Nechceme se stát součástí vaší strany, chceme pro ni pracovat jen za příslušných profesionálních podmínek, a za jasných standardů – neděláme fund raising, černou propagandu ani tupou pračku peněz (ne, že nám nabídne protihodnotou, že zaplatíte až po volbách státní zakázkou, či že máme pak poslat faktury na pana XX, se kterým se domluvíme, že jsme jako dělali pro jeho autoservíce)
  3. Nechceme být vidět – to není, že bychom se za vás styděli, ale krom okruhu odborníků, případně okruhu odborných témat (jaká je to reklama, jestli je či není nápaditá, neetická, nezákonná, atd.) mají být viditelní JEN klienti a jejich příslušní mluvčí.
  4. Vyžadujeme kontaktní osobu nebo osoby, kompetentní a s dostatečnou rozhodovací pravomocí – pokud se na to chtějí scházet na sokolském sletišti se všemi přáteli a poradci a spin-doctors, děkujeme, ale není nám třeba se dívat, jak se za mnoha hlasování a revoakcí z konceptu stává dort typu dog&cat.
  5. A na závěr: pokud máme s Vámi vůbec dělat, pak nám nejlépe na kolenou odpřísáhněte, že jste si natolik jisti sami sebou, že nám ve středu nezačnete volat, že Hromádko je zrádce národa a jeho podpis už neplatí, aby vzápětí volali Hromádkovci, že Stavinožka a Pulpit jdou vod válu, zatímco k nim se přidal i Fuchtmayer!

První bod byl přijat předstíraným potleskem, že jsme sebevědomí a hrdí na svou práci. Někteří z nás si to správně překládali jako arogantní sebestřední hovádi.

Druhý bod byl přijat obdobně, neboť se bili v prsa (měkké „i“ je tam správně navíc i věcně, vůdkyně se toliko upřímným nesouhlasem rdila), že něco tak podlého by jim ani omylem nepřišlo na jejich ganglie! Ovšem podle poblednutí politických poletuch a hlavně podle pohledu Pana Pokladny bylo vidět, že prabljéma jesť.

Třetí bod byl přijat vlídně, neboť dělit se o záři reflektorů a lesk lbi pod nimi, jest proti politikově přirozenosti.

Čtvrtý bod byl lehkomyslně odsouhlasen pokývnutím hlavy, neb se domnívali, že tím rozhodujícím grémiem budou oni, netušíce jak svůdné je kafrati do reklamy, neboť té – stejně jako pivo, fotbalu, politice a nyní i vakcinaci obyvatelstva – rozumí každý místně příslušný vesnický idiot.

Ale pátý bod! No ti mě hnali jak kdysi Haška po přednášce o hospodářském zvířectvu! Jak si vůbec dovoluji po-chy-bo-vat o jejich pevném a nerozborném a doba je volá a každý komu záleží a kdo než nyní, než my kdy.

A vyšli ven. a bylo vidět, že se asi pro nás nerozhodnou a i mně to bylo v hloubi duše líto, a i proto, že vůdkyně se rděla a pomrkávala, jako že se jí to líbilo, ale bylo jí líto, že jsme trochu ťuňťové, že jsme si podřízli na okraji větvoví cestu zpět ke kmínku.

A pak jsme druhý den viděli v televizoru Krutibycha, jak oznamuje, že „Hromádko je zrádce národa a jeho podpis už neplatí, neb ze strany byl vyloučen pro všeobecnou zchátralost mravní tuto doposaváde dovedně maskující.“ A pak krze kecafón, jen s ksiftíčkem na pfotečce, oznamoval Hromádko, žeStavinožka a Pulpit jdou vod válu, zatímco k nim se přidal i Fuchtmayer! A Krutibych byl exkomunikován grémiem MORÁLNĚ PŘEVAHUJÍCÍCH, neboť jeho mravní zchátralost se nejen že již nedala déle přehlédnout, avšak navíc bylo bezpečně zjištěno, že tajně se scházel se samotným korumpátem Holátkem!“

A pak se tam objevila vůdkyně a tak nějak, jak mluvila, tak bledla, rozostřovala se a mizela, a na jediné jí z těch mravních gigantusů všech bylo vidět, že se za celej ten cyrgus rozpadawy stydí…

A takto, milé děti to dopadlo, když jsem se chtěl aktivně zúčastnit politické obrody národa. Dobře mi tak, troglodytovi…!

Advertisements

2 komentáře to “Jak jsem se chtěl aktivně zúčastnit politické obrody národa”

  1. Michal Čížek Says:

    Milý Viléme, řadu dnů, týdnů, ba měsíců, mne nikdo tak vydatně nepobavil. (Čtu to poctivě od shora dolů a tady už to muselo ven). Líbí! Líbí! Subskribuji.

  2. bigvilik Says:

    …’kuju!!!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s


%d bloggers like this: