Product placement, aneb “Již staří Římané…”

Co je PP, už jsme si definovali minule. Dřív než nás pohltí teorie, push a pull a podobně, snad i vás zaujme, že PP nevznikl hned se vznikem audiovizuálních kousků.

Ani zdaleka ne, protože už tu dlouho byl předtím.

Kdo četl Žákovy knížky o študácích, ví že každá věda musí začínat již od starých Římanů. PP mohl být už i v řeckých dramatech, pokud ovšem už tehdy byly nějaké produkty, jež stály za připomenutí diváctvu (za příslušně mrzký peníz). Vznik moderních značek se klade do počátku 19. století, položme tam tedy i vznik moderního PP.

Že se PP velmi hodí k představení na jevišti, je jasné. Ať už máme na mysli vážný kus, fraška, či oblíbený žánr blyštivých měst:

Formy byly překvapivě nápadité, posuďte sami:

  • „přihnav se na scénu v elegantním večerním obleku, zapěl, když tu náhle vypadl mu svazek vizitek jeho krejčího, které rozlétly se do parteru“
  • „nápadně vyjímala ženskou cigaretu z veliké krabice s čitelným jménem svého dodavatele“
  • v závěrečné scéně dějství se Helena Trojská, obklopená svými dvořankami, koupe nahá ve velké lázni s firmou Mýdlo Hellada.“

Ale ani zdánlivě neuchopitelný rozhlas nestál v koutečku: děj zavádí do salónu, jiskřivá konverzace překotně kolotá, když tu jedna z postav, usadivše se u piána zadumaně zahraje, a pak se překvapeně ptá, jaké že skvělé pianino to má a od koho.

Studený tisk to měl složitější, a jeho řešení je možná na hranici PP, ale rozhodně ne neúčinné: v povídkách a příbězích z vyšší společnosti se již od 20. let 19. století objevují na patřičných místech produkty (róby, parfémy, módní doplňky…) i s hvězdičkou, a dole pod čarou je uveden dodavatel či výrobce pleno titulo.

A pak už to jelo. Samozřejmě že ještě dříve než přímý PP všem výrobcům a obchodníkům s hadím olejem v kostkách neušlo výhodné propojení produktu či značky s oblíbeným hrdinou či milovanou divou – tzv. celebrity testimonial byl na světě, šviháci se proháněli s kabátci, hučkami a tabáčkem určitých výrobců, a když to fak nešlo jinak, jezdívala pěvkyně ve fiakru se znakem výrobce buřtů.

A u filmu již staří Lumiérové objevili krásu PP. Za tento odkaz patří velký dík kolegovi.

PP někdy naopak “udělal” nějaký produkt, který se stal populárním až poté, co se jako rekvizita spojil s image postavy. Dnes se děje jen s některými gadgets, anebo s novými variantami a libůstkami u produktů dávno známých – odkud myslíte, že beru inspiraci na nové kousky, co si chci pořídit?

Postupně se zprvu náhodný jev stával řízenějším. Objevily se první strategie vedené jak komerčními pohnutkami, tak řekněme úvahami  patrioticko-ekonomickými: “ani jeden US film bez US automobilů.”

Baťa, který sám měl velké reklamní oddělení a ateliéry ve Zlíně, nabízel filmařům průčelí i interiéry svých prodejen, pokud ovšem měl vliv na vyznění příběhu.

Další českou, bohužel opožděnou (a proto již společensky neúčinnou) novinku ocenily až pozdější generace: film Otakara Vávry “Šťastnou cestu” (1943) se celý odehrává v novotou zářících prostorách obchodního domu Bílá Labuť, a jeho děj, postavy a atmosféra jsou ústrojně s životem obchodního domu spojeny. AKTUALIZACE: tato informace není zcela přesné, díky za upřesnění Janu Vaňkovi Jr. – viz komentáře.

Vzpomenete si jistě na film pozdější, kde – podle mého názoru-  teprve znovu dosáhli stejné míry vnitřní logiky role značky v příběhu? (

Sám název díla se může stát nositelem PP, viz příkladem: “Harley Davidson and the Marlboro Man” z r. 1991.

Bichle by se daly sepsat o mnohaletém hollywoodském souboji “yellow vs. blue,” mezi svítivým neóny značek Miller a Budweisser – ve kterém filmu není barová scéna s jedním z nich, ten jako by nebyl.

Mezitím se vynořily nové možnosti, kde všude můžeme na PP narazit:

    • v počítačových hrách
    • ve virtuálních světech (Second Life, etc.)
    • ve filmových parodiích
    • v jiných reklamách: příkladně v TV commercialu na produkt Kellogg’s SmartStart Healthy Heart „hraje“ obrandované Nintendo wii)
    • na internetu – i ve „slavné“ lonelygirl15 je PP na Ice Breakers Sours Gum.
    • (a pokud by měl kdo zájem, narvu klidně nějaký product placement do prezentace o product placementu, vyděláme, a ještě budeme slavný!)

    Závěrečná poznámka & tzv. disclaimer: předesílám, že toto dílko není odborný článek, ale jen má interpretace určitého jevu. Ani se nesnažte vkládat komentáře typu, “moderní opereta, tupče, vznikla dříve než ty vaše agentůry”, ani že “LP XXXX se dotyčná věc nemohla udát, neboť von Kereszhyljály byl již na Lusitanii cestou do Antinochie!”

    A studenti, hledající kde by šlohli příhodný materiál na semestrální práci, tu nenajdou žádné odkazy.

    Život je krutej. A jinej nebude!

    Marlboro Man

    Pokračování najdete jinde.

    Advertisements

    18 odpovědí to “Product placement, aneb “Již staří Římané…””

    1. Peter Volney Lelovič Says:

      Za všeználky bych si dovolil připomenout tenhle kousek od velectěných bří Lumiérů http://www.youtube.com/watch?v=j4hP2fL8liE&feature=player_embedded

    2. bigvilik Says:

      Díky! To nešlo nedat! 😉

    3. Peter Volney Lelovič Says:

      Zvláště bych doporučoval povšimnouti si osob v bílých pláštích (jedna vlevo a druhá vpravo), jenž nejdříve vozu místo učinili a pak (jenom zčásti úspěšně) lid sprostý ze záběru na firmu klonili.

    4. bigvilik Says:

      Lid sprostý se – jak filmaři vědí – vždycky motá tam, kde nemá.

    5. Peter Volney Lelovič Says:

      Smazání výše uvedených komentářů a včlenění mnou doporučovaného videa přímo textu nadržuji, neb s dalším pokračováním jsem shledal tohle pojednání o předmětu co by tuze propěšné národům reklamním i marketingovým co by poselství století předminulého závažnosti vysoké.

      Traktát tento je škoda mělniti sprostým komentářem zvenčí, když klenot takové vypovídací hodnoty by si zasloužil záznamu přímo v Písmu.

      Vložení videa jest v tvém brku s názvem WLW umožněno v jídelním lístku menu zvaném.

    6. Peter Volney Lelovič Says:

      PS: Když mi tahle stylistika 19. století zůstane, přestanu sem choditi.

    7. bigvilik Says:

      Jak řekl, staniíž se. Ovšem PT a ctěné marketingové a reklamní národové se upozorňují, že ty nej fígle si blogger schová, neb co by pak za peníze prodával, že?!!

    8. Peter Volney Lelovič Says:

      To je jasné… Já už jsem naštěstí ve stádiu, které je do textů vyčerpávajícím způsobem nesepsatelné. Já už se nebojím 😉

    9. JVjr Says:

      Film Šťastnou cestu se odehrává (ne celý) ve fiktivním obchodním domě jménem „Zlatý roh“, jehož prostory byly vybudovány v ateliérech.

    10. bigvilik Says:

      “ Filmový Zlatý roh se inspiroval obchodním domem Bílá labuť architektů Josefa Kittricha a Josefa Hrubého z let 1937-1939. Tvůrci zpočátku zamýšleli realizovat snímek přímo v autentických areálech pražského nákupního centra. Nakonec byl celý komplex podle návrhu Jana Zázvorky vystavěn v hostivařských ateliérech. Reálné lokace Bílé labutě štáb zužitkoval pouze v úvodních záběrech zákazníků před výlohami a v sekvencích situovaných na střešní terasy. Péči věnovanou otázkám scény dokládá zájem o věrohodnou simulaci každodenního chodu obchodního domu. Produkce filmu přizvala ke spolupráci vedoucí zaměstnance Bílé labutě, kteří při natáčení fungovali jako odborný dozor.[11] Funkcionalistickými nároky racionality a účelnosti se struktura filmové stavby snažila přiblížit originálnímu vzoru. Několikapatrové členění s řadou speciálních oddělení, restaurací, kavárnou či dětským koutkem evokovalo způsoby moderního nakupování. “

      (http://www.cinepur.cz/article.php?article=1626)

      Když chceme být přesní, buďme přesní.

    11. Anonymní Says:

      no ja se v tom nemuzu vyznat mnely byste tam dat neco lepsiho

    12. Laura Says:

      Je sice fajn, že jsi objeivl to, že se objevují v divadelncíh hrách produkty, které odkazují na nějakou značku, ale jak víš, že se jedná o product placement? Může se jednat pouze o reklamu, protože by jsi musel mít jisté, že ty výrobky, které ta divadelní hra obsahuje patřili tomu, kdo tu hru sponzorovala pokud to, tak není, tak se jedná o naprostou blbost, akorát z lidí děláš hlupáky.

    13. bigvilik Says:

      Z některých už ani nemusím.

    14. Laura Says:

      Máte nějak podloženo to, že se jedná o product placement a ne není to jenom reklama? Jedna věc je to, že se nějaký produkt objeví v divadelní hře, ale druhá věc je, zaplcení si toho, aby se výrobek ve hře objevil…

    15. bigvilik Says:

      …a proč by se tam tedy jinak objevoval? Jen tak ze švandy? V případě muzikálu Helena v lázni to tak obecně přijímaly i dobové recenze.

    16. Laura Says:

      Mohlo by se jednat jenom o reklamu pokud, není dokázano, že ten výrobek patřil někomu, kdo tu hru sponzoroval ,tak by se jednalo o PP, ale pokud tam sponzoři nebyli ,tak je to jenom reklama.

    17. bigvilik Says:

      Bohužel plavete v terminologii. Objevení se produktu v ději je product placement, bez ohledu na to, kdo to zaplatil. A kdo jiný by to platil, než zadavatel? A komu? Někomu, kdo magickými schopnostmi přesvědčil divadelního podnikatele, aby to tam jen tak, bez užitku, dal?

      Reklama i sponzoring také mají jasně dané definice. Vaše utkvělá myšlenka, že není-li nalezen šek, vystavený producentovi show, není to product placement, je prostě tlach. Howgh.

    18. Jan Novotný Says:

      Dobrý den, product placement se v dnešní době objevuje i v hudebních videoklipech, ale nikde jsem si nevšiml, že by se v nich i značil? Existuje nějaké označení pro PP v hudbě? Děkuji za odpověď.

    Zanechat Odpověď

    Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

    WordPress.com Logo

    Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

    Twitter picture

    Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

    Facebook photo

    Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

    Google+ photo

    Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

    Připojování k %s


    %d bloggers like this: