Kterak jsme s rozkoší nakopávali konkurenci do zadnice, podle staré britské tradice…

…a ještě navíc ve francouzských službách.

Legendární velšský CEO francouzským koncernem vlastněné Becherovky, toho českého rodinného stříbra, jež jako mnoho rodinných stříber bylo původně stříbrem někoho jiného. Užil jsem si s ním jednu taktickou marketingovou válčičku, o které se už může mluvit, protože tajnost se proměnila v zapomnění…

Alan Walden-Jones byl mužem dominantního charismatu i figury:

jaký hostitel...

Nezapomenutelný muž byl ovšem také nepředposraným managerem, který se nikdy nebál udělat rozhodnutí – mnohdy i šílené (a ne že by z něj někteří jeho podřízení nešíleli, že kolegové?) – ale byl statečný, a do rizika šel, a když náhodou nevyšlo, nezačal obviňovat všechny okolo ve stylu “vy jste mi ale neřekli, že…”

Zadání, které dal, bylo jednoznačné – nakopnout konkurenci. Zprvu jsem se obával, že tím myslí nějaké to posílání si telegramů reklamou: není nic zbytečnějšího a dražšího!

Ne, naštěstí Alan chtěl skutečně bolestivý kopanec do řiti pánům od Fernetu, likérky Stock Plzeň. Do té doby se držela válka mezi Sladkými a Hořkými na stavu známém z 38. rovnoběžky na jistém poloostrově. Ale Hořcí se navíc stali Citrusovými, a kolovaly fámy, že se pokoušejí umíchat i Sladké.

Prostě kopanec dle britské tradice, s rozběhem ale elegantně, a bezprostředně po výkonu se onomu nakopnutému ukloníte, vysvětlíte, proč vám nebylo dáno konati jinak, a navrhnete mu čas a pole…

Situace byla horší o to, že Becherovka se totálně vyčerpala předchozím úsilím dodržet podmínky státu pro úspěch privatizace, jinými slovy musela zahltit výrobu a následně silou i distribuci, aby mohla dosáhnout státem nařízeného (nesmyslně vysokého) objemu produkce, při kterém si ji bude moci Pernod Ricard koupit. Žádný marketingový rozpočet neexistoval, k dispozici jsme měli jen a pouze produkty a mimomediální směry.

Bylo jasné, že naše nakopnutí bude bolet jen krátkodobě, mělo je jen pro tu chvíli znejistět, jaká že je skutečná síla Becherovky, a donutit je, aby místo záměru rozšiřovat se směrem ke Sladkému, si více ohlídali to své Citrusové.

Ne, že bychom vymysleli něco světoborného – prostě udělali jsme  AntiCitrus, produkt, který si svůj launch a veškerou komunikaci musel unést sám – jen produktovou kvalitou, namingem, packagingem. Do míst prodeje se díky síle společnosti dostaneme – no a tam už to bude jen na něm samotném – ochutnej a uspěj u spotřebitele, máš jen jeden pokus, pokud si tě neoblíbí, můžeme to zabalit.

Jistě chápete, že ladění chutě, které probíhalo v kancelářích v Praze, i formálněji s experty v laboratoři v Karlových Varech, bylo tou nejatraktivnější složkou pracovního procesu, proto jsme si ho vzali zodpovědností ředitelů na starost s Alanem osobně, i když se ukázalo že jeho firma i naše agentura experty přímo přetéká. Dobrá, někteří se tak dlouho vtírali, až jsme jich museli pár přizvat, aby někdo aspoň udělal zápisy z jednání.

Díky, Lulu, Čestmíre, Davide Bůžku 😉

Nad namingem jsme dlouho váhali mezi Limonem a výsledným. Limon prohrál z triviálního důvodu – maličko to připomínalo limču. Design jsme vyvíjeli s Vilémem Heinzem, o němž jsme se tu zmiňovali v souvislosti s brandem Bohemilk. Výsledek našeho usilování můžete (bohužel pro vás) jen vidět:

napoje_1

Vidíte, že packaging sám může říct vše, včetně značkové příslušnosti. Přitom jsme použili jen komponenty z dostupných prostředků – známou láhev, rozměry i technická řešení etiket a víček.

Cíl akce byl splněn, Hořcí znejistěni věnovali rozpočet i energii svému, a Sladké tak ubráněno – což by nebylo nikdy možné, kdyby Jan Becher Karlovarská Becherovka, a.s., tehdy neměla snad nejsilnější distribuci, schopnou a zorganizovanou přímo sveřepě důkladným, energickým Jirkou Salajem!

Cíl se podařil. Většina zúčastněných se rozprchla jak si život přál.

Produkt již nežije, s tím se počítalo, inu taktika.

Alan Walden-Jones bohužel už taky nežije. Jednoho dne sešel doma ve Walesu do sklepa, aby prý si už konečně uklidil garáž, kterémužto úkolu se dlouho (a vynalézavě vyhýbal). Vyhnul se mu už definitivně…

R.I.P.

– – –

Když jsme jednou v létě, notně ulopoceni vysilujícím produktovým vývojem, vyšli na zasluněnou  třídu T. G. M. v Karlových Varech, měli jsme tmavé třídílné obleky, saka přehozená přes rameno a vážně po způsobu gentlemanů rozmlouvali. Proti nám šla česká výletnická rodinka, a tatínek svolal děti a maminku, ukázal na nás a divadelním šepotem jim vysvětloval: “Hele, to jsou ty ruský mafijáni, jakejm to tady celý patří…!”

Tu historku miloval, stejně jako miloval veselou společnost, jak vidno na následující fotce. Ale tu fotku přímo nesnášel – totiž její verzi ve Strategii, kde ho ořízli, aby mohli udělat předpokládatelný fóreček “Rubeš mezi krasavicemi.” Spolu s Alanem jsme ji pak přejmenovali na “Two Beasts and Some Beauties:”

twobeastsandsomebeauties2

(zleva stíní má ex- Eki Ekanem, svítí ruská ex-modelka Oksana Pannier, kazí Beast No.1, usmívá se head hunter Klára Tomášková, kření ex-viceprezidentka Oskara Charity X., a nad vším se povznáší Beast No.2…)

Sbohem, Alane, doufám, že Tam maj’ taky dobrý bary! Myslím, že jim někde dohlížíš na kvalitu a produktový rozvoj. Pick one chair for me, comin’ soon, indeed!

Advertisements

6 komentářů to “Kterak jsme s rozkoší nakopávali konkurenci do zadnice, podle staré britské tradice…”

  1. ewe Says:

    se chystas umirat? pockej jeste par let, ju?

  2. bigvilik Says:

    Z hlediska Pana Řídícího a Odtatmtud je těch pár let jen pikomžikem, ne? A pak – nevíme dne ani hodiny…

  3. Kalle Says:

    Tak to mě moc mrzí, Alana jsem znala sice krátce, ale moc dobře…

  4. Kalle Says:

    bigvillíku, neozval by ses na můj mail?

  5. Anonymní Says:

    nevim jestli by se alan smal, ale asi jo, mel humor rad. jen do sklepa nesel uklizet ale natrit lod 🙂

  6. bigvilik Says:

    To je možný, dokonce by to k Alanovi líp sedělo, snad se ke mně dostala blbá verze, já tam holt nebyl. Ale i tak, Alane: drž mi fleka! 😉 (a že na něj myslím v modlitbách, a nejsem sám!)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s


%d bloggers like this: