MSM 136: Trojboj

Kolega Martin Malý tuhle někde řečňoval o haterech a jejich vytrolení. Pokud někomu přijdou ony pojmy neznámé, nechať zkusmo nahlédne do diářů: píše se 2016. Zvykejme si.

Některé firmy a značky jako by si zvykat nechtěly. Nechme stranou jejich digitální probuzenost či naopak spavou nemoc, vrátíme se k tomu. Ale spíš se podívejme na temporytmus. Ještě před pár lety byl rok poklidně rozdělen do sezón. Jaro chytne vlnku, léto samá dovolená, s podzimem tlačíme, před vánočkou šílíme. V lednu jde všechno zbylé z domu. Na jaře jedeme na veletrh a v září na ten druhej. Kontrakty už letos nedáme, rozpočet se chystá, katalog jde do tisku tři měsíce před. Data budeme znát tři měsíce po. A podle vody podle skal, rok co rok.

Jenže ono je nějak všechno jinak. Nikdo nemá chuť čekat na oborový veleveletrh, aby tam zkoukl inovace letošní sezóny. I kdyby někdo ještě chtěl, novinky neutají. Leaknou se (stále je rok 2016) nové mobily, tarify, auta i aplikace. Zákazníci nedbají na sezónu. Pokud vůbec chtějí, pak koupí hned. A rádi by koupené hned využívali. Navíc mají dotazy, připomínky, ba i neuctivé poznámky. A překvapivě i na ně chtějí hned slyšet odpovědi.

„Tu nabídku vám nemůžu poslat dřív než příští měsíc,“ zpražil mě zástupce firmy, kterou jsem doporučil klientovi přidat do výběrového řízení. „Naše ofertní komise zasedá každýho prvního.“ A jestli neumřela, zasedá asi dodnes. Jenže pitch se zavíral už dvacátého. Bez této firmy.

„K tomu se nemůžeme vyjádřit, až po představenstvu. Takže příští středu,“ vrtí hlavou tiskový nemluva. Ten vzdálený den už jeho vyjádření nebude zajímat ani jeho samotného.

„Ke kampani potřebujeme schválení globálního marketingu v New Yorku, leadera přes kreativitu v Londýně a regionálního marketingového ředitele z Frankfurtu,“ líbezně vysvětluje šéfka marcomu, proč na podpásovou taktickou kampaň konkurence zareagujeme, až nebude proč. „Musíme to zatím vydržet.“

My ano. Spotřebitelé ne. Ach ten věčný trojboj pomalých korporátů v rychlém internetu:

Mlčet.

Mlžit.

Mazat.